Možnosti krmení
Existují 3 základní způsoby krmení psů.
1. Krmení tradiční - doma připravovanou stravou syrovou či vařenou (maso, přílohy, doplňky)
2. Krmení průmyslovými krmivy - granule, konzervy apod.
3. Kombinace průmyslových a domácích krmiv
Každý z uvedených způsobů krmení má své přednosti a nedostatky. Každým z nich lze krmit dobře nebo špatně, vzledem ke složení krmné dávky, která buď respektuje potřeby psa či nikoli. Co však nelze doporučit v žádném případě, je podávání zbytků lidské stravy, která je pro psa většinou příliš slaná a kořeněná a může obsahovat i zcela nevhodné nebo dokonce nebezpečné složky. I když se pes ve své historii živil vždy zbytky lidské potravy, současný lidský jídelníček pro něj rozhodně vhodný není, pokud neobsahuje pouze neochucené přírodní potraviny.
Krmení průmyslovými krmivy je jednoduché a nevyžaduje od majitele žádné zvláštní znalosti. Měl by se ale umět orientovat v nabídce krmiv a vědět, jak správně vybrat to vhodné a kvalitní. Nevýhodou průmyslových krmiv je, že u nich neznáme přesné surovinové složení. Výrobci dovedou skutečné složení svých produktů někdy úspěšně zkreslovat tak, aby vypadalo co nejlépe, avšak skutečná kvalita použitých surovin bývá sporná. V zájmu co nejlevnější výroby obsahují některá krmiva velké množství rostlinných produktů, z živočišných pak především levné odpadní moučky. Průmyslová krmiva také obsahují různé doplňkové látky (konzervanty, barviva,…), které mohou představovat zdravotní riziko. Při procesu výroby krmiv dochází k poměrně razantnímu tepelnému opracování, které má za následek snížení využitelnosti některých živin. Výhodou KVALITNÍCH průmyslových krmiv naopak je, že poskytují stabilní a poměrně vyváženou krmnou dávku, která psovi poskytuje potřebné živiny ve vhodném poměru a zastoupení. Kromě toho je použití průmyslových krmiv velmi snadné a nenáročné na manipulaci a skladování.
Výhodou doma připravovaných dávek je známé surovinové složení, vyšší podíl živočišné složky ve srovnání s průměrnými granulemi a pro většinu psů i vyšší chutnost. Stejně jako u průmyslových krmiv, také zde záleží především na kvalitě použitých surovin. Krmiva pro přípravu domácí dávky je potřeba vybírat přinejmenším stejně pečlivě jako vhodnou značku granulí. I když pes zdaleka nepotřebuje pouze kvalitní svalovinu (a ani to pro něj není dobré), hlavním měřítkem při výběru by rozhodně neměla být nízká cena. Nevýhodou domácího krmení je náročnější příprava a obtížnější vyladění krmné dávky tak, aby odpovídala potřebám psa. Tento přístup vyžaduje od majitele určité znalosti o výživě psů. Náročnější je i skladování surovin, zejména masa a dalších živočišných produktů, které se musí uchovávat v mrazničce.
Kombinace průmyslových a domácích krmiv spojuje výhody i nevýhody obou systémů a představuje určitý kompromis mezi nimi. I když se tento způsob většinou nedoporučuje kvůli rozdílné stravitelnosti a narušení rovnováhy živin v kompletním krmivu, hodně chovatelů takto krmí bez jakýchkoliv problémů. Pokud to psovi vyhovuje a nemá žádné trávicí ani jiné problémy, není důvod se kombinaci krmiv vyhýbat. Informace o tom, že se průmyslová a domácí krmiva tráví odlišně, a proto se nemají kombinovat, se nezakládají na žádných odborně podložených důkazech. V žaludku dochází k promíchání jednotlivých součástí potravy bez ohledu na její původ a vylučování trávicích enzymů je řízeno na základě složení celé tráveniny. Také vyprazdňování žaludku je ovlivněno složením a charakteristikou tráveniny jako celku. U zdravých psů dochází k vyprázdnění žaludku za 7 – 10 hodin po nakrmení, zvracení nestrávené nebo částečně strávené potravy po delší době obvykle signalizuje poruchu motility žaludku. Při kombinování různých druhů krmiv je vždy nutné uhlídat, aby nedošlo k závažnému narušení rovnováhy živin. Pokud množství doplňkového krmiva ke granulím nepřekročí 20 % z celkové dávky, není potřeba to nijak moc řešit. Při vyšším podílu je ale vhodnější vyvážit každou část zvlášť, dát např. polovinu denní dávky granulí a polovinu samostatně vyvážené domácí dávky, včetně doplnění zdroje vápníku, který v běžných složkách domácí dávky obvykle chybí. Vždy se také musí brát v úvahu celkový denní příjem energie a upravit dávkování krmiv podle potřeby psa tak, aby zbytečně nepřibíral ani nehubnul.
Text čerpán od MVDr. Evy Štercové, naprosto souhlasím.